Též jsem Delirium přečetla během chvilky a moc se mi to líbilo. Konec mě však bohužel nijak nešokoval, protože kámoška, která mi knihu půjčila, na ni měla referát, takže jsem věděla, jak to skončí. A i kdyby ne, vždycky když začnu číst knížku, podívám se na konec, za co se nesnáším. Pandemonium se mi také nechtělo začít číst, už kvůli Alexově nepřítomnosti - říkala jsem si: O čem ta kniha vůbec bude? Nic se určitě nebude dít. A vlastně... Nezklamala jsem se ve svých předsudcích. Pandemonium opravdu dějem nepřekypovalo, alespoň ne něčím originálním. Konec mě tam tedy překvapil (opět s tím má co do činění Alex) a díky tomu Rekviem (3. díl) číst budu, až se mi dostane do ruky. Jsem na to zvědavá (už jak jsi říkala o Nightsade - též jsem byla HODNĚ zklamaná Callinou volbou Shaye místo Rena ), protože... Alex je typická postavička, do které se "nekvalitní" čtenářka zamiluje. Ale takových klučičích postav je miliony... A ten druhý kluk, co bude v Pandemoniu (a už si nepamatuju, jak se jmenuje), také není nic moc. Mezi ním a Alexem není moc velký rozdíl. Takže čtenáři bude vlastně úplně jedno, s kým Lena skončí. A ta situace s "ohraničeným městem", láska že je nemoc... Docela mě zajímá, jak se všechno vyřeší.
Nicméně kvůli Deliriu jsem si zamilovala dystopie.
Moc pěkná recenze! Pandemonium ti doporučuji... I když by se celý děj dal shrnout do pár kapitol.